Malga Vallestre

09.09.2008

 

Malga Vallestre pod Stivem je dalším zpestřením tras na Monte Velo. Zároveň je to ale i další výzva pro ty, co na Gardě prohánějí šemíky s přeci jen tím nějakým centimentrem zdvihu (zejména vzadu) navíc. Jedná se v podstatě o to, zburácet z necelých 1500 m až téměř do Arca poměrně výživným singlem, kde opravdu není nouze o nejrůznější FR lahůdky typu metrové schody, volné šutry ve vracečkách nebo brutální sklon. Po krátké konzumační pauzičce tedy pokračujeme za knajpou Mt. Velo po značeném šotru 608 (směr Stivo), aby jsme z něj po pár stech metrech na Y-rozcestníku odbočili doleva na cestu č. 669. Ta nás mírným stoupáním vede úbočím Stiva, načež překonává hřeben pod kótou Cargolini. Mírným stoupáním/klesáním se dostáváme k odbočce na Malga Campo (jedná se o stejnou cestu, po které jsme druhdy z Mga. Campo přijeli). Tady je třeba se z lehkým sebezapřením zakousnout do zhruba 3,5 km a 400 m převýšení. Cesta vede neustále lesem ve stínu a sklon není nikterak drastický, takže se to dá přežít. Nakonec se octnete na loukách u Mga. Vallestre, přičemž po pravé ruce uvidíte cestu 666 vedoucí z Mte. Stivo. To je jednoznačné znamení hledat po levé ruce začátek cesty 668. Veškeré dostupné mapy i průvodce se v tomto místě značně odlišují od reality, tak to chce trochu trpělivosti. My jsme to nakonec vyřešili tak, že jsme dojeli nově zbudovanou cestou k stavením a maštalím pod rybníkem a tam jsme narazili na vyjetou stopu, která nás k 668mičce dovedla.

 

Mno a tady to začíná. Můžu vás ubezpečit, že moc podobných atrakcí na Gardě nenajdete. Pro začátek je to nějakých –670m na 3 km(!). Cesta (píšu cesta, ale chvílemi to připomíná spíše vyschlé koryto horského potoka) vytrvale klesá, spousty volných šutrů, kořenů a listí jsou zárukou, že se rozhodně nebudete nudit. Bez kotoučů se snad ani nemá cenu dolu pouštět a jejich větší průměr zcela jistě nebude na škodu. A samosebou se tady projeví lépe než kde jinde, jak je na tom kdo z technikou i fyzičkou. Sluší se asi podotknout, že i my jsme si tak na 3–4 úplný libovky netroufli a sesmrkli jsme je bez emocí po kufrech. Jsme v 790 nad mořem a první část je za námi v místě, kde se 668 opět setkává s 669 (v podstatě je to taky varianta, kdo se nechce škrábat na Mga. Vallestre, může se napojit tady). 669vítku jen přejíždíme a pouštíme se asi do nejlepší části této trasy (a vlastně i Gardy) – singlům, které nás dovedou do vyhlášené Pianaury. Tady už je možné to trochu pustit, vyjetá hlavní stopa je mnohem plynulejší i když ani tady není nouze o nějaký ten peprnější kousek. Nicméně nakonec jsme se vyloupli u asfaltky pod Mt. Ben, kde je odpočívadlo a křížek, čili příležitost porozjímat a načerpat trochu sil do závěru. Asi 640mnm v tomto místě.

vallestre_track
vallestre_profile

 

Zde je možné se rozhodnout, kterýmže z vytuněných singlů Pianauru projet. My jsme zůstali na 668, z které jsme posléze odbočili na 667 a ta nás dovedla do Moletty. Ale i pokud zvolíte některou z odboček, nebute nejspíš litovat, naopak, singly dolu k Sarce vedou parádními skalními útvary a výjimkou nejsou ani přírodní tunely. Tato třetí část je pověstnou třešničkou na topu tohoto extra kousku. Na parkovišti na konci 667 ještě chvilku nechápavě zíráme na skills volnolezců v parádní negativně skloněný stěně, načež se odebíráme na obligátní vajcen do Arca na náměstí. Závěr obstaral jako obvykle cyklowég do Torbole. Celkem zhruba 44 kiláků.

 

Mapa, GPX: everytrail.com

Krojc&Dudi

Kreuzberg.lt je zde od roku 2001, původně jako seznam tras, který jsme tou dobou jezdili na Gardě v domnění, že nic lepšího není a taky jako bikový průvodce okolím Litoměřic. Časem se krojcik proměnil v časosběrný blog, mapující bikové i nebikové aktivity a také přibyly popisy tras z oblasti Finale Ligure. Jak známo, během roku 2014 krojc takříkajíc zdechnul a to i mj. žalostným přístupem provozovatele hostingu, který jinak o svých službách mluví pouze v superlativech.
Nevertheless, hledět se má kupředu, nikoliv nazpět. Nostalgické sekce Gardy a Finale snad i v době GPS někomu k něčemu budou, proto tu zůstavají v nezmeněné podobě z let 2000-2003, resp. 2009-2010 a k nim budou postupně přibývat další, který jsme mezitim navštívili. Snad poslouží jako původní Kreuzberg. Happy trails!!